Lidé redukci tuku a její dodržování velmi rychle vzdávají. Po pár týdnech bez výsledku sejdou z cesty. Přitom přírůstek tuku 2-5kg ročně je u mnoha lidí naprosto běžný. Je to dost na to, aby si to uvědomovali, ale zároveň málo na to, aby to řešili. Z diety sejdou po měsíci, ale na cestě přibírání vydrží roky. Po pěti až deseti letech jim při utírání prachu ze staré skříně spadne do ruky zaprášené fotoalbum a při jeho otevření a spatření sebe sama před léty, kdy byli o 20kg lehčí, zakřičí děsivěji, než kdyby na ně spadla celá skříň. Muselo to ale takto dopadnout?
Je to zajímavé. Ale je to tak. Kupříkladu já si vždy během pěstování tohoto sportu říkal: "Vím, že to bude trvat dlouho, vím, že to nebude snadné, kdyby ano, vypadal by tak každý. Ale co mi zbývá? Nědělat to? Přestat? Pak ale žádná změna nepřijde už vůbec..." Když už jsem nemohl, když jsem vážně neměl chuť cvičit, nebo neměl chuť jíst to, co musím a ne to, na co mám chuť, když mi třeba už dokonce ani nebylo dobře, promluvil jsem sám k sobě: "Nikdo neříkal, že to bude jednoduché..."
To byla asi má nejčastější věta. Pravda je ta, že čas plyne, plyne a i když jsou pokroky malé a pozvolné, tak postupně přicházejí. A především se stále učíte. Pouze časem naberete zkušenosti a zjistíte, co a jak máte skutečně dělat. Začnete vnímat a poznávat své tělo. Tak, jak může přibývat kilo za kilem, kterým moc nevěnujete pozornost, stejně tak pomalu může kilo za kilem mizet, případně centimetr za centimetrem ubývat a pro sportovce centimetr za centimetrem svalů přibývat. Vždyť ono ani nejde, aby ta proměna přišla hned. Jak může někdo chtít, aby se výsledky dostavily tak rychle? Vždyť i ty tuky jste nabírali dlouhé měsíce, nebo spíše roky. Zkuste stejně dlouhý čas věnovat zodpovědně a správně sestavené dietě a bez porušování jí dodržovat. Zkuste stejně dlouho cvičit a dělat vše tak, jak se údajně má, abyste došli ke svému cíli. Nestane se nic měsíc? Je to možné... Nestane se nic dva měsíce? To už je velmi nepravděpodobné. Nestane se nic půl roku? To je naprosto vyloučeno, na této planetě a s těmito fyzikálními zákony to NENÍ MOŽNÉ. Pokud ano, možná by se měl člověk ohlédnou za svou skutečnou důsledností a vytrvalostí.
Při redukci se v lidském těle děje obrovská proměna. Spalují se dlouhodobě tuky a tělo se tím dostává do stavu, ve kterém třeba nikdy za desítky let nebylo. Možná přibírá i svaly, zároveň pálí tuky, mění se množství zadržované vody, uvnitř těla se děje velká transformace. Nejspíš nerozumíte všem dějům, které se ve vás dějí. Nesnažte se proto hned po dvou týdnech jedním stoupnutím na váhu analyzovat výsledky a myslet si, že už máte jasno o tom, zda to má a nebo nemá cenu.
Máte-li pocit, že vaše pokroky se hýbou pomaleji než slimák v mrazáku, nezapomeňte, že stejně nemáte jinou možnost, pokud chcete uspět. Kdo skutečně touží po výsledku, ten nikdy nepřestane. Jakmile se takový člověk jednou dozví správnou cestu, jde po ní, ať prší, nebo pálí slunce a jako Forrest Gump najednou zjistí, že neušel míle, ale že přeběhl půlku světa. Světa pokroků, úspěchů a skutečných výsledků.
A najednou pro vás bude fotoalbum pouze příjemnou připomínkou vaší proměny. A s úsměvem vyrovnanějším, než měla Babička Boženy Němcové, můžete poté položit ruku na rameno svého známého, kterého přistihnete v temném koutě tajně pálit své staré fotografie, aby mohl utopen v zoufalství navždy zapomenout, že i on byl kdysi štíhlý a ukazováčkem druhé ruky můžete pomalu zakývat zleva doprava na znamení toho, že toto není ta správná cesta.
Takže nezapomeňte - než začnete míru svých pokroků soudit, zkuste se nejprve ohlédnout zpět, nakolik jste byli skutečně důslední a vytrvalí.
