Dotaz: "Kolik mám za den sníst kalorií?"
Odpověď: "Víte, to je špatně položená otázka."
Výsledky na cestě za změnou fyzické kondice se odvíjejí od denního energetického příjmu a výdeje. Tato veličina vyjadřující se v jednotkách kcal nebo KJ, chcete-li, je hodnotou ukazující celkový součet všech složek potravy, ze kterých tělo může čerpat nějakou energii. A lidé z tohoto odvozují, zda jedí dietně. Ale pohled pouze na hodnotu energie nestačí.
Ona totiž není kalorie jako kalorie. Nutriční hodnoty potravin (bílkoviny, sacharidy a tuky) udávají v součtu energetickou hodnotu (kcal) dané potraviny. 1g bílkovin je 4kcal, 1g sacharidů je 4kcal a 1g tuku je 9kcal. Lidé si pak někde spočítají, že pokud sní třeba nějakých 1600kcal na den, že budou na velikosti ztrácet rychleji než píchlý balón, ale pak se diví, když tomu tak není.
Vezmeme si obecnou situaci. Člověk se někde dozvěděl, kolik kalorií za den by měl sníst a jedná podle toho. Ale ono daleko víc záleží, z čeho ty kalorie jsou. Tak jako není 95kg hmotnosti tlustého muže shodných svým složením s 95kg hmotnosti vysportovaného muže (i když pán vlevo je určitě těžší než já, šlo jen o příklad a vhodnou fotku), tak úplně stejně záleží, jestli je hodnota kcal tvořena převážně tukem, nebo sacharidy, případně bílkovinou. Určitě budete souhlasit, že pokud budete pravidelně denně jíst kostku másla, nebo denně sníte kupu libového masa se zeleninou, že to bude pro výsledky rozdíl. Máslo je tvořené převážně tukem a maso je tvořené převážně bílkovinami. Přitom výsledná energetická hodnota obou potravin může být víceméně stejná. Ale ten tuk z másla má pro tělo hodnotu především jako porce energie, která se buď využije, nebo se uloží do zásob tuku v těle, pokud jí bude příliš. Ale bílkovina z masa je pro tělo především stavební látkou na stavbu svalů a regeneraci, teprve až přebytečný zbytek bílkovin se pak složitou transformací použije na energii pro tělo, případně jej tělo vyloučí. Trávení bílkovin je navíc energeticky náročné, což je další spotřeba energie navíc.
PS: Toto byl jen extrémní příklad. To nebyl popis ideálního stravování. Ať nikdo ve slepé víře, že se právě dozvěděl ideální recept na štíhlou linii, nevběhne do prvního řeznictví a jako tygr po roce na zelenině se nevrhne skokem přes pult na první biftek...
Tím chceme celou dobu říct, že nejde pouze o hodnotu kcal. Jde především o to, kolik z toho jsou bílkoviny, které jsou stavebním materiálem pro svaly, kolik je z toho sacharidů, které jsou rychlým momentálním zdrojem energie pro tělo a kolik z toho jsou tuky jakožto záložní energie ukládající se do zásob. Samozřejmě každá složka má i plno jiných úloh, v tucích se např. rozpouštějí vitamíny atd, ale šlo o nastínění základů. Navíc každý člověk musí mít poměr těchto hodnot v potravě jiný. Silově cvičící člověk potřebuje výrazně odlišný poměr nutričních hodnot než člověk, jehož největší silovou výzvou dne je natáhnutí se pro mobil položený daleko od postele. Jde o přesný poměr těchto nutričních hodnot pro daného člověka na den, stejně tak je následně důležité, do kolika jídel denně toto rozdělíte a ve které části dne v daném jídle převažuje která složka. Toto je ta správná cesta. Mnoho lidí má v dietě málo bílkovin, spalují proto své svaly, tím si zpomalují metabolismus a zhoršují své dlouhodobé výsledky.
Takže nezapomeňte - neřešte pouze denní kalorický příjem. Zajímejte se hlavně o to, kolik bílkovin, sacharidů a tuků za den sníte.
